pátek 30. ledna 2015

Takový docela "normální" den ....



Jak to včera bylo?
Prostě jsme slavili. Co? No přece vysvědčení a hlavně, že už je zase kus školního roku zase za námi, ne :o)
Velmi dobře si vzpomínám sama na sebe, jak jsem se jako dítě s nadšením těšila s každým ztraceným školním dnem na trochu toho volna :o)
Děti teď mají prázdnin mnohem více než jsme mívali my dospěláci. Když jsem byla malá, byly troje a konec. Teď je nějaké to volno mnohem častěji, ale já to Všem dětem moc přeji, protože jednou na ty různé prázdniny budou rádi, třeba v práci vzpomínat....:o)
Moje děti mě opravdu moc potěšili,.. udělali jsme si pěkný den.
Šli jsme na pizzu..... což by ještě nebylo ničím zvláštní, ta zvláštnost přišla mnohem později, když jsem si ji objednali,dokonce i snědli a pak přišlo teprve ta správná dramatická chvíle a můj klid se rozplynul, kdesi do nenávratna a definitivně utekl otevřeným oknem ven....
Bože, nechala jsem doma peněženku!
Řeknu Vám jednu věc: všechny zákony schválnosti a možná i nějaký navíc, opravdu fungují. A jak jinak než na 100%. !
Krve, ani ničeho vzdáleně podobného, by se ve mě v tu chvíli těžko někdo dořezal.
Číšník nasadil profesionální úsměv a čekal cože se bude dít.
Děti koukali a já jsem v duchu přemýšlela, že celý svět jede na kreditní karty a proč zrovna mě, když ji chci použít se dostane suché odpovědi, "Promiňte prosím zde karty nebereme, musíte zaplatit hotově".
No co k tomu dodat, moje snad to této chvíle jakž takž ještě zdravé zabarvení dostalo okamžitě nádech padajícího popela.
V duchu jsem přemítala nad tím, kolikže budeme muset umýt v jejich kuchyni nádobí, než se nám dostane rozhřešení, .....ale pak mě to prostě napadlo...
Ne nadarmo se říká, že bezradnost je matka myšlenek.
Jsem občas docela roztržitý člověk a to se mimochodem projevuje někdy i tak, že si strkám peníze kolikrát všude možně, jen né právě do  peněženky. 
Takže jsem prošacovala, džíny, mikinu, bundu,všechny přilehlé kapsičky, doklady apod. a za mírného pobavení číšníka mu všechny ty drobné vyskládala na stůl, no a jak to dopadlo?
Dokonce mu zbylo dost i na tringelt :o))) 
Takže co z toho plyne? 
Je fajn být někdy roztržitý, dokonalost se prostě občas nevyplácí.!

Ps: Doma jsme si dali ještě nanukáč z horou šlehačky a den byl absolutně prima.!
A jeden tajný tip, pokud budete chtít zabodovat u Vašich dětí,...dejte jim na pohár  lentilky, budou absolutně šťastni, nevěřila bych kolik pochvalných slov si ten den vyslechnu. :o)






 A zde, jeden taktéž pozvaný loudil :o)))


Mějte se hezky :-)
Kate